Den po Čchusoku (korejské díkuvzdání) byly dva dny volna navíc, takže jsme v pondělí a v úterý nešli do školy. Proto pro nás Rotary zorganizovalo dvoudenní zájezd do 경주 (Kjongdžu), což je město vzdálené asi hodinu jízdy autem od Pusanu. Kjongdžu bylo přes 1000 let hlavním městem království Sjednocená Silla, tehdy však neslo název 금성 (Kumsong) – Zlaté město. Tato oblast je díky zachovalým budhistickým památkám zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.
Jeli jsme tam my tři inboundi a pět rotariánů. Když jsme dorazili do Kjongdžu, viděli jsme spoustu nádherných hanoků (tradiční korejské domky), ze kterých byly kavárny, stánky na prodej jídla a všelijaké obchody. Také jsme viděli hanok Starbucks a hrobky, kde byli pohřbení korejští králové, které vypadaly jako velké kopce. Chvíli jsme se procházeli v ulicích Kjongdžu a pak jsme si na tři hodiny půjčili hanbok, což je tradiční korejské oblečení. Protože už se o Koreu zajímám dlouho, byla jsem moc ráda, že jsem si hanbok konečně mohla vyzkoušet. V hanbocích jsme potom šli na exkurzi do hanokové vesnice. Měli jsme tam hodinu rozchod, abychom si koupili něco k jídlu.
To se nám však nepodařilo, protože poté co jsme si prošli různé historické hanoky a chrámy, tak jsme asi 20 minut hledali, jak se dostat zpátky, protože tam všechny cesty vypadaly stejně. Když se nám o pár minut později konečně podařilo přijít na místo setkání, koupili jsme si tradiční korejskou zmrzlinu a šli jsme vrátit půjčené hanboky. Po cestě nám všem koupili 십원빵, což je placka (chutná to asi jako vafle) plněná sýrem a je to tradiční pochoutka města Kjongdžu. Také je na ní vytisknutá známá vež 다보탑 (dabotap), kterou jsme viděli druhý den.
Potom jsme jeli na místo, kde jsme spali. Byl to nádherný hanok se zahradou a posezením. Rozdělili jsme kdo bude kde spát a pár lidí začalo připravovat večeři. Mezitím jsme my inboundi zkoušeli tradiční Čchusokovou hru, která se jmenuje 투호놀이(tuho nori), při které se hází šípy do dřevěného tubusu. Na večeři jsme měli korejské bbq. Po večeři jsme s rotariány hráli další tradiční Čchusokovou hru 윷놀이 (jut nori). Je to takové korejské člověče nezlob se; vlastně jediný rozdíl je v tom, že místo kostky se hodí do vzduchu čtyři dřevěné špalíky a kolik kdo udělá kroků se počítá podle toho, na jakou stranu se špalíky otočí. Každý z nás inboundů byl v týmu se členem našeho host klubu. Já se jsem byla s vice-chairmanem, který je zároveň můj counselor a člen mého host klubu. První hru jsem měla, jak se říká v angličtině “begginers luck”, protože jsem hodila vždy asi to nejlepší co se dalo, a tak jsme první hru vyhráli. Potom se nám už tak nedařilo, protože pokaždé když jsem dala svého koně, jak to nazývají, na desku, tak mně jeden z inboundů hned vyhodil. Ale i tak to byla sranda.Moje host rodina svátek Čchusok nijak neslavila, takže jsem byla ráda, že jsem z tradičních Čchusokových aktivit alespoň nějaké zažila.
Druhý den jsme hned po snídani vyrazili podívat se na známé chrámy. 불국사 (Pulguksa chrám) je hlavní chrám řádu korejského buddhismu Jogye a nachází se v něm šest národních pokladů, včetně mostu (Cheongun-gyo = Modrý oblak), dvou pozlacených bronzových soch Buddhy a dvou známých věží, 다보탑 (dabotap) a 석가탑 (sokgatap).
Odtud jsme jeli zpátky do Pusanu a šli jsme do Busan X the Sky, což je jeden z mrakodrapů u pláže Heunde, a taky nejvyšší budova v Pusanu. Vyjeli jsme výtahem do stého patra, odkud je úžasný výhled na celý Busan, a protože původní plán byl jít do kavárny, tak jsme šli do Starbucks v 99. patře, což je nejvýše položené Starbucks na světě. Potom jsme jeli na večeři s ředitelem Rotary distriktu v Busanu a měli jsme zase, i když tentokrát jinou korejskou bbq. Ale nestěžuji si, korejská bbq je podle mě moc dobrá. Celkově to byl moc zábavný výlet, ze kterého mám spoustu zážitků.
Comments