Turisté, kteří navštěvují Busan, se často jdou podívat do kulturní vesnice Gamcheon. Tato vesnice byla postavena po korejské válce pro váleční uprchlíky. Na začátku tohoto století byla kompletně renovována a stalo se z ní kulturní a umělecké centrum, které je jednou z hlavních turistických atrakcí Busanu.
Jsou to malé domy postavené na terasách po svazích kopce. Vesnice je velmi barevná a je v ní mnoho galerií, výstav, uměleckých instalací, nástěnných maleb, obchodů se suvenýry a řemeslných dílen. V průběhu roku se zde koná spousta kulturních akcí. Když jsme tam šli podívat já a ostatní inboundi, zrovna tam probíhal festival. Ale jak jsem se tak ptala Korejců, co žijí v Busanu celý svůj život, většina z nich v této vesnici nikdy nebyla.
Mně a Yuji (inbounce z Taiwanu) tři dny v týdnu končí škola v 15:30 což je o hodinu dříve, než končí ostatním. (Protože ostatní tam ještě minimálně hodinu jen sedí a třeba se učí, ale my dvě se nemáme co učit, protože nepíšeme testy.) Proto jsme hned potom co nám skončila škola jely metrem do úplně jiné části Busanu, kde na nás čekal Daniel (také inbound z Taiwanu). Potom jsme jeli autobusem do Kulturní vesnice Gamcheon. Asi jsme vysedli na špatné zastávce, tak jsme museli kousek šlapat do kopce (v Koreji je dle mého názoru až moc kopců, tolik by jich být nemuselo). Po cestě jsme viděli různé sochy a malby na stěnách. Po chvíli jsme se konečně dostali tam, kde jsme měli doopravdy vysednout, což byla část vesnice, kde byla spousta obchodů, stánků s jídlem atd., a také hodně turistů.
Procházeli jsme se a narazili jsme na stánek s korejskými corndogy tak jsme si já a Yuji koupily corndog a Daniel si koupil brambůrky na špejli, což je také korejské pouliční jídlo. Corndog jsem jedla poprvé a upřímně jsem ani moc nečekala že mi to bude chutnat. Ale nakonec mi to chutnalo, takže to možná stálo za to, i když to tam bylo hrozně drahé. Ale tehdy jsem nevěděla, že to normálně stojí tak čtvrtinu ceny co v té vesnici.
Potom jsme si prošli pár obchodů se suvenýry a přijela za námi host mamka Daniela. Původní plán byl, že za námi přijedou všechny host mamky a dáme si večeři v Gamcheonu. Ale nakonec jsme jeli do jiné části Busanu, kde jsme čekali na zbylé host mamky. Po cestě k autu jsme si koupili opečené marsmallowny se zmrzlinou uvnitř. To jsem moc chtěla zkusit, protože jsem to viděla na internetu, než jsem letěla do Korey. Bylo to moc dobré.
Na večeři jsme šli do známe pizzerie. Nejvíc se mi na té restauraci líbilo, že tam jídlo servírovali roboti s animovaným obličejem kočky. Ti byli moc roztomilí.
Potom jsme se ještě procházeli, a protože v té části Busanu kde jsme byli je hodně street foodu, tak nám host mamky koupily 호떡 (hotteok), což je korejský street food. Stánek, kde nám jej koupily byl první stánek prodávající 호떡 v celém Busanu, takže jsme si předtím museli vystát frontu, protože u nejstaršího stánku chtěli 호떡 všichni.
Potom jsme se ještě chvíli procházeli, než jsme jeli domů. Tento výlet jsem si moc užila.
Commentaires